Hazard
Obrázky karet, kulečníkových koulí, hracích kostek a podobně jsou v poslední době čím dál populárnější. Velmi často je můžeme vidět ve spojení s motivy pin up dívek, protože hazzard a krásné ženy byla vždy oblíbená kombinace.
Kostky – Od dávných dob jsou kostky synonymem pro hazardní hry. Hra nevyžaduje žádnou zručnost a žádné množství talentu nemůže změnit spravedlivý výsledek. Z tohoto důvodu tento motiv vyjadřuje štěstí, risk, nebo nejistou budoucnost. Zajímavé je, že kostky jsou často používány v tetování, která ukazují na nebezpečí spojené se zbytečným riskováním. Hořící kostky s vyobrazením čísla sedm se dají vyložit jako symbol velkého štěstí nebo jako symbol lásky k hazzardu. Číslo pět zase může znamenat osamělost, samotná tečka obklíčena dvojicemi teček. Naproti tomu, kostky v kombinaci s hadíma očima znázorňují neštěstí a hrozby, které s sebou hazzard přináší. Často se kombinují „šťastnými motivy“ jako jsou čísla, podkovy, čtyřlístky apod., ale také se svůdnými ženami, alkoholem, drogami, hracími kartami, lebkami, plameny a nápisy s upozorněním na riziko, smůlu… Kostky jsou symbol, který se často vyskytoval u různých gangů či ve věznicích. Jejich význam může být ale spojen i s významnými citáty jako jsou „Kostky jsou vrženy“ J. Caesar nebo „Jen Bůh hraje v kostky, on hodí tam, kde nemůžeme vidět“ S. Hawking.
Karty – Hrací karty jsou v tetování často využívaný vzor. Neznačí vždy jen lásku k hraní, někdy slouží jako varování, kam až může gamblerství zajít. Nejoblíbenější kartou je eso, jakožto nejvyšší karta, která má nad všemi navrch, ztvárňuje moc, sílu, neporazitelnost. Srdcová královna je postava z Alenky v říši divů, symbolizuje útlak a tyranii, někdy vytrvalost v boji s problémy a nedostatky. Joker je využívána jako divoká karta, odstraňuje problémy, protože si díky ní můžete vyměnit nepotřebnou věc „kartu“ za potřebnou, proto je brána jako symbol štěstí, ulehčení od problémů… Hráči pokeru si často nechávají vytetovat vítěznou kombinaci karet z nejvyšší dosažené výhry a věří, že bude fungovat jakou kouzlo, na přivolání štěstí pro všechny ostatní hry.
13, podkovy, čtyřlístky, Lucky tattoos – Lidé jsou odjakživa pověrčiví, dříve s sebou nosili různé amulety, které je měly ochraňovat od všeho zlého a přinášet jim do života štěstí. I dnes lidé věří v sílu určitých předmětů, jakou jsou číslo sedm a třináct, podkovy, čtyřlístky a podobně a čím dál častěji si je nechávají vyobrazit na svá těla. Dá se říct, že nejznámějším symbolem štěstí je podkova. Často se umisťovala nad dveře do domu s tím, že má odpuzovat smůlu a neštěstí a naopak lákat do domu úspěch a štěstí. Čtyřlístek, je díky své vzácnosti též velmi oblíbeným symbolem štěstí, každému jeho lístku je přisuzována určitá hodnota – zdraví, láska, sláva a bohatství. Třináctka může být někdy chápána jako nešťastné číslo (pátek 13. se obecně považuje za den, kdy je lepší nevylézat z postele a některé hotely pokoje ve třináctém poschodí, které by měly být označeny číslem 13, raději přepisují na 12b, protože věří, že tím tak uchrání hosty před tím, aby se jim stalo něco zlého), ale i přesto, ve světě bodymody je 13 hned po 7 druhé nejoblíbenější číslo, symbolizující štěstí.
8ball – Číslo osm je primárně bráno za pozitivní číslo, v některých kulturách značí zemi, vesmír, Krista, myšlení, přátelství, štěstí, nebe, oddanost a odpočinek. Černá barva reprezentuje smutek, nicotnost, věčnost, intriky, tajemství. Kulečník byl dříve spojován s lidmi, kteří měli co dočinění se zločinem, hazardem. Jako tetovaný symbol je oblíbeným vězeňským tetováním a využívají ho například, jako jsou Crips a Bloods. Přímo 8ball je někdy spojený s drogami, protože drogy jako je crack, kokain a heroin se často prodávají po osmi uncích. Často je brán jako symbol špatné cesty, pozice, smůly, což se přeneslo z kulečníkového stolu, do reálného života (když nám černá osmička brání v odstranění poslední koule ze stolu – stojí v dráze). Ale nebylo by fér tvrdit, že se na ni dá koukat pouze z negativního hlediska. K tomu, abyste hru vyhráli, musíte strefit právě 8ball, proto se vykládá i jako symbol štěstí a odvahy a promyšlenosti – je nutné přijmout vypočtené riziko (že se netrefíme) s vědomím, že odměna přijde jen, když do toho půjdeme.
Smrt,
jako design v tetování, je široká kategorie, která zahrnuje mnoho specifických podkategorií. Patří tam smrtky, lebky a kosti, kostry a mnoho dalších. Tato tetování představují nejen smrt, ale i různá osobní, náboženská a politická přesvědčení. Než se definitivně rozhodnete pro takovéto tetování, je důležité pochopit možné významy a asociace, které by tento návrh mohly doprovázet.
Smrtka je postava, která zosobňuje smrt. Nejčastěji je znázorňována jako zahalená postava kostry, která nese kosu. Její přítomnost naznačuje, že smrt je blízko. Tetování s motivem smrtky vypadá zlověstně a depresivně, ale často slouží jako připomínka toho, že život je prchavý a pomíjivý a je třeba prožít ho naplno. Motiv smrtky má povzbudit lidi k tomu, aby využili každé šance, kterou jim život dává, protože může být poslední.
Pro některé je toto tetování smutné, ale mnoho jiných jej považují za povzbuzující. Někdo, kdo přežil těžkou nehodu nebo život ohrožující nemoc, může brát tetování jako symbol svého vítězství nad smrtí. Lebky a kostry představují také smrt. Tato tetování symbolizují ostatky - jakmile člověk zemře, jeho tělo se rozpadne na kosti. Motiv lebky má trochu jiný význam. Tam je důraz kladen na následky smrti a ne na akt umírání. Lebka se zkříženými hnáty má úplně jinou historii. Lebka se zkříženými hnáty, motiv také známý jako Jolly Roger, byl používán piráty. Bývala zdobená černými prapory a sloužila jako varování pro ty, kdo se chystali zaútočit. Jolly Roger vlajka varovala, že pokud se námořníci nevzdají bez boje, budou riskovat následky, což byla smrt pro všechny. Ti, s Jolly Roger tetováním, obvykle nechtějí upozornit na to, že by se jich mělo okolí bát, ale vyjadřují svůj zájem o životní styl pirátů. Kromě pití a rabování, piráti žili volně, mimo pravomoci vlády, řídili se vlastními pravidly a dělali to, co se jim zlíbilo.
Symbol umrlčí hlavy, známý také jako Totenkopf, byl používán několika vojenskými skupinami. Na rozdíl od lebky se zkříženými hnáty, která má hnáty pod sebou, Totenkopf motiv má hnáty umístěné uprostřed hlavy. I když byl symbol používán i jinými, nejčastěji bývá spojován s nacistickým Německem. Ačkoli má tento symbol mnohem širší historii, stejně jako hákový kříž, nejčastěji ho lidé spojují s několika skinheadskými a neonacistickými organizacemi. Kromě smrti totiž symbolizuje bělošskou nadřazenost, nadvládu nad menšinovými skupinami. Takže je opravdu potřeba, pořádně si tento motiv, který má tak temnou historii, promyslet.
Dalším motivem bývají šváb a můra, které nesou název "Death Head". Smrtihlav je často používán v umění a filmu, například jako obraz na přebalu filmu Mlčení jehňátek. Můra je často viděna jako zlo, podobně jako smrtka, ale často symbolizuje význam života a zdůrazňuje, jak je důležité žít přítomností. Můra je velká, s hnědým zbarvením a výraznou kresbou lebky na zádech. Další symboly smrti bývají například sluneční hodiny, svíčky, vrány, havrani, supi a náhrobky.
Spousta zde zmiňovaných motivů bývá také s oblibou používána v motorkářských či vězeňských gangách, drogových kartelech a podobě. Tam však pozitivní význam nehledejte. Účelem motivů jako je smrtka, lebka, lišej smrtihlav a tak dále je pouze nahánět hrůzu a varovat okolí, že nositelé těchto motivů, se smrti nebojí a naopak ji rádi šíří.
Hawai
Když se řekne „havajský motiv tetování“, většina lidí si představí květinové věnce kolem krku, květy ibišku a hulu hula tanečnice. Tyto tři symboly jsou spojeny s Havají a havajskou kulturou a jsou to také populární tattoo motivy. Zejména ženy si rády nechávají na svou kůži zvěčnit exotickou krásu ibišků. Pro mnohé lidi jsou květiny spojeny s létem a zábavou. Motiv ibišku působí tropicky, ženský, a jemně. Může být použito libovolné množství barev, ale nejčastěji jsou použity odstíny v růžové, barvy pomeranče, žluté a červené. Tyto barvy evokují teplo a léto. Také dobře kontrastují se zelenou barvou lístků, které jsou někdy zahrnuty do tattoo desingu. Ibišek je i důležitou součástí havajské kultury.
Ibišek je jemná květina, lehce se poškodí a zahubí. Má krátký, křehký život. Tetování je způsob, jak dodat ibišku na dlouhověkosti. Havajští domorodci používají vlákna rostliny k výrobě jejich tradiční sukně z trávy a rostliny, včetně květin, jsou velmi cenné. Hula tanečnice jsou fascinující součástí tradiční havajské kultury . Tance vyprávějí příběhy významných lidí. Hula tanečnice byly oblíbené motivy tetování námořníků, protože zastupovaly exotiku a krásu. Námořníci často podnikali nebezpečné výpravy a navštěvovali nejvzdálenější místa a tato tetování jim sloužila jako připomínky.
Leis jsou věnce z květin, které jsou nabízeny hostům. Přestože přímo samotné věnce jako tetování nejsou běžné, jsou jasné, živé a domorodé květiny používané k vytvoření těchto věnců často začleněny do tetování. Hula tanečnice jsou obvykle zobrazeny s věnci, které stěží zakrývají jejich nahou hruď.
Ale tetování má mnohem delší historii v polynéské společnosti, než co se těchto symbolů týče. Havajský styl tradičního tetování je podobný jako u jiných národů, hlavně v tom, že návrhy jsou většinou geometrické vzory provedené černými čarami. Původní přirozené Havajské tetování bylo prováděno za pomoci nalezených předmětů, jako byly kosti nebo živočišné drápy. Tyto tetování byly obvykle symetrické, a až později se vyvinuly tak, že znázorňovaly zvířata a masky-jako tváře. Ptáci, ryby, želvy, ještěrky, a květiny byly všechny znázorňovány obrazově. Někteří učenci jsou toho přesvědčení, že na tento vývoj měl přímý vliv kontakt s cizinci, ale i tak jsou tyto návrhy stále brány jako tradiční a kulturní, jsou důležité ke vztahu k předkům a historické společnosti. Tradiční havajská tetování jsou známá jako kakau a stejně jako hula tance, vypráví příběhy, mají své významy vetkány mezi jednotlivé vzory, motivy. Moderní vyobrazení kakua mohou být malé motivy nebo poměrně rozsáhlá umělecká díla. Zájemci o domorodé tetování, nebo ti, kteří chtějí přijmout své havajské dědictví, se obvykle zajímají o tato provedení.
Havajská kultura, stejně jako tradice a zvyky mnoha domorodých národů, byly potlačeny lidmi ze západu, kteří obsadili jejich zemi. Mnozí domorodci mají stále pocit, že „mainlanders" ničí jejich ostrov, jejich způsob života, a tradice jejich předků. V současné době je na Havaji rozsáhlé kulturní hnutí, které se snaží oživit tyto ztracené tradice a přijmout původní, domorodou kulturu. Tetování je velká část tohoto hnutí a tradiční vzory se tak opět stávají populární. V havajské kultuře bylo tetování používáno pro označení postavení a významu, stejně jako u jiných polynéských ostrovů. Ti, kdo měli nejvyšší postavení a těšili se největší moci mezi kmeny, byli nejvíce tetováni, spolu s jejich rodinnými příslušníky. Zatímco muži mohli tetováním pokrýt celé své tělo, ženské tetování bylo vyhrazeno pro ruce, nohy, uši a rty. Dnes už si ženy tetují i místa, která byla vyhrazena jenom mužům. Stejně tak mohou prostí občané a ti, kteří nejsou královského původu získat rozsáhlé a komplikované návrhy, které by pro ně v dřívějších dobách nebyly přípustné.
Tyto dvě události ukazují, že havajští obyvatelé znovu objevují svoji rodnou kulturu a užívají si své historie, ale také si ji přizpůsobují, aby lépe vyhovovala jejich moderní filozofii. To je skvělý příklad, jak rozvíjet všechny kultury. Variace tradičních rituálů a postupů by neměla být považována za mrzačení společnosti, ale za součást evoluce. Tyto znovu objevené, ale tradiční tetování stále poukazují na lásku a hrdost havajské kultury a minulosti.
Biomechanika
V roce 1979 natočil Ridley Scott film Alien, který se stal nesmírně populární, nejen kvůli zajímavé a inovativní zápletce, ale i pro umělecké a tvůrčí zpracování vetřelců. Na rozdíl od předchozích filmů a vyobrazení od cizích autorů, byly tyto bytosti z části mechanické a z části biologické. Vetřelce navrhl H. R. Giger a jeho styl, nazvaný biomechanika, se stal inspirací pro nový žánr tetování. Star Trek a Borgs jsou dalším příkladem toho, když se míchá člověk a stroj. Člověk jako bytost s odkrytým vedením a obvody je klasický aspekt biomechanického umění.
Než se styl stal více poptávaným, tattoo umělci jako Guy Aitchinson a Aron Cain přizpůsobili vyobrazení prostředí. Dnes biomechanické tetování obvykle představuje oblasti s roztrhanou kůží nebo odstraněným masem, které odhalují vnitřní fungování strojů. Obvykle je provedení v kombinaci černé a šedé, s bílými odlesky, neboť tato kovová, monochromatická schémata jsou obvykle spojeny se strojním zařízením. V poslední době se styl stále více vyvíjí a někdy zahrnuje jasné, nepřirozené barvy drátů a ozubených kol.
Nejlepší a největší umělecká biomechanická tetování slouží k pochopení lidské anatomie, míchání přirozeného těla do umělých strojních součástí. Biomechanická tetování často napodobují obrysy svalů a kostí, lidského pohybového aparátu. Smyslem těchto tetování je pokusit se nerealistický motiv udělat tak, aby byl uvěřitelný a realistický. Tetování nemusí být skutečné věrohodné, ale mělo by se snažit co nejvíce tak působit. Talentovaní umělci dokážou spojit lidskou postavu, zejména svaly, šlachy, klouby apod. s převody, vedením a obvody. Z tohoto důvodu je správné umístění nezbytnou součástí těch nejlepších návrhů. Biomechanické tetování musí být umístěno na správných kloubech a svalech, aby vypadalo tak uvěřitelně, jak je to jen možné. Pokud biomechanické tetování vypadá jako štítek nebo se špatně umístí, pak je celý efekt v troskách, a to i v případě, že je samo tetování provedené kvalitně. ??
Lidé s biomechanickým tetováním jsou ze všech oblastí života. Mohou to být inženýři a mechanici, kteří mají pocit, že jejich práce je nedílnou součástí jejich já. Pro ně může být část stroje asociace na jejich povahu a cítí, že biomechanická tetování jsou ideální způsob, jak odhalit tento aspekt jejich osobnosti. Další početnou skupinou, vlastnící tato tetování, mohou být fanoušci seriálu Star Trek nebo filmů o vetřelcích a získáním biomechanického tetování jednoduše zobrazují svou lásku k dílu, způsobu uměleckého ztvárnění a podobně. Ostatní nositelé biomechanického tetování se mohli prostě jenom shlédnout v tomto uměleckém stylu, nalézt v něm estetično a nemusí pro ně mít žádný hluboký význam. Vzhledem k tomu, že biomechanické kresby jsou relativně nový styl tetování, není tam žádná vybraná nebo omezená skupina, která si nechává tato tetování udělat. Jsou populární v normální společnosti, stejně jako v komunitě preferující těžší formy bodymody.
Nejdůležitějším aspektem biomechanického tetování je ujistit se, že je provedeno dobře. Krása a intriky těchto tetování jsou zcela ztraceny, pokud je tetování neuvěřitelné. Kresby musí splynout s lidským tělem, stát se součástí člověka. Snad více než jakýkoli jiný styl tetování, musí biomechanické tetování vypadat, jako by bylo přirozenou a vrozenou částí osoby. Takže je opravdu velmi důležité, nechat si biomechanické tetování provést od umělců, o kterých víte, že v tomto stylu vynikají, protože to vyžaduje velký talent a dovednosti, aby výsledek dopadl úspěšně a věrohodně.
Pirátské motivy
Máte tetování? Tak to jste buďto námořník nebo zločinec. Ať se nám to líbí nebo ne, takový je nejčastější historický náhled na tuto formu zdobení těla. A tak není divu, že se tyto dvě skupiny spojily do jedné a vznikli piráti. Piráti žili život mimo oblast úmluvy, neřídili se zákony a nebrali zřetel na vládní nařízení žádné země. Pluli tam, kam chtěli, vzali to, co potřebovali a dělali si, co se jim zlíbilo. Z toho důvodu jsou pirátské motivy čím dál více populární. Myšlenka žít život svobodně, je pro některé lidi velmi atraktivní. Tito lidé často symbolizují tutu touhu po svobodném životě, právě pirátskými motivy tetování.
Pirátství je i moderní termín, který odkazuje na „kradení“ hudby, filmů, softwaru a využívání je pro své vlastní účely. Tato „Vezmi si, co chceš“ fylozofie Robina Hooda je často spojována s piráty, ale ti by na rozdíl od něj pravděpodobně neměli zájem svůj lup rozhazovat po moři.
Pirátská vlajka (Jolly Joger) je pravděpodobně nejkultovnější pirátský symbol a oblíbený tattoo desing. Původ názvu Jolly Joger je docela diskutován, ale význam je jasný. Vlajka, nejčastěji černé barvy s bílou lebkou se skříženými hnáty, měla všechny ostatní mořeplavce vystrašit a předem je upozornit na to, s kým mají tu čest. Obvykle měla ostatní lodě natolik vyděsit, že je přiměla k okamžité kapitulaci: „Kapitulace bez boje nebo nikdo nebude ušetřen“. Některé další JG variace zahrnují lebku a kostru, lebku se dvěma zkříženými meči pod sebou, ruku se zvědnutým mečem apod. Všechny lebky nosí pásky přes oko(symbol, který je spojován s piráty obecně).
Pirátské lodě jsou také populární motiv tetování. Zatímco JG tetování jsou často malá, lodě bývají velké a propracované, s velkou černou vlajkou, jako symbolem pirátství. Ať už proto, že působí děsivěji nebo z důvodu Černé perly v populárních Pirátech z Karibiku, některé pirátské lodě mají plachty vytetované černě namísto bíle. Černé plachty působí strašidelněji, hlavně když loď vyplouvá z mlhy, podobně jako Bludný Holanďan (mytologická loď duchů odsouzená k nekonečnému plutí po moři, která se už nikdy nevrátí domů). Jindy je loď znázorňována, jak proplouvá rozbouřenými vlnami stejně divoce, jako jde pirátova šavle vůči těm, kteří jsou proti němu. Pirátské lodě mohou představovat touhu vést život svobodný, nezávislý, proti všem nepřízním osudu, podobně jako piráti žili svobodně bez ohledu na práva a zákony. Pokud byl pirát chycen, často visel, bez ohledu na to, jaký žil život.
Další pirátské vzory tetování jsou portréty pirátů, mapy k pokladům, truhly plné zlata a drahých kamenů, láhve s alkoholem, nejčastěji s rumem (piráti jsou považováni za obrovské pijany), nevěstky nebo ženy, které se stýkaly s piráty, když zakotvili), popravčí smyčky, mořští živočichové a ptáci, jako vlaštovky, racci, velryby a žraloci, ale i mýtické mořské bytosti jako například kraken, sirény, mořské panny. Davy jones, narážka na boha, vládce moře, je také častý motiv, protože Davy Jones je velká postava jak v pirátském folklóru, tak i v námořnických příbězích. Davy Jones stráží dno oceánu, kde skončí každý námořník nebo pirát, který se utopí. Pirátské tetování bývá nejčastěji provedeno v old school námořnickém stylu, s těžkým černým obrysem a výraznými barvami.
Křídla & pírka
Tetování křídel na zádech už dnes zlí jazykové označují jako razítko, stejně jako například motivy hvězdiček. Ale netřeba hanit tento motiv, pokud pro něj majitel má slabost, když má motiv své kouzlo a svůj význam, pak je plnohodnotným tetováním. Navíc křídla jsou často velice brilantně zpracovaná a jedná se o velmi složitý a umělecký počin, o rozsáhlé ploše, kterou často pokrývají, pak ani nemluvě. Kromě křídel, která jsou nejčastěji andělská, ptačí, motýlí nebo dračí, se pak hojně tetují také samotná pírka, ať už z páva, orla nebo ve spojení s indiánským motivem. Jaké významy tyto motivy nesou, na to se podíváme v tomto okřídleném článku. Nechte se tedy na křídlech unášet…
Křídla
Křídla se nám od nepaměti líbí, protože je nemáme, závidíme je ptákům, drakům, motýlům i andělům, závidíme, že neumíme létat a chtěli bychom. Křídla se nejčastěji právě proto tetují na záda, jako bychom si přáli, aby se vytetovaná křídla změnila v pravá a my bychom uměli létat. Buď se tetují tedy samotné, nebo se křídla přidávají k jinému tetování. Například okřídlené srdce je motiv lehké a krásné lásky, okřídlené hodiny ukazují na nedosažitelný čas a tak dále. Lze je vytetovat ke všemu a kamkoliv. Křídla na zádech vzbuzují fantazii, jejich nositel se cítí lehký, přál by si létat, nebo před něčím uletět. Samo o sobě pak tetování křídel značí lehkost, čistotu, ale i rychlost, schopnost odnést zlé věci pryč nebo naopak odnést dobrého člověka od zla. Největším významem je však touha po svobodě, protože kdo je více svobodný než ten, co umí létat a neplatí pro něj žádné hranice? Značí také proměnu, touhu po tom být někým jiným. Ve spojení s andělem jsou motivem duchovním, ve spojení s přírodou, jako je motýl, pak motivem letu, odletu a útěku. Kromě motýlích můžeme volit křídla vážky, můry nebo křídla ptačí, například vrány nebo havrana. Odkaz na indiánské tetování zase volí křídla orlí nebo sokolí, které vám dají stejné vlastnosti, jaké má onen opeřenec – rychlost, bystrost a prozíravost. Ale ani zde to nekončí. Stále častěji se tetují například křídla dračí, která vyhledávající milovníci starých pohanských příběhů, keltské či severské mytologie, nebo naopak vyznavači fantasy. Nemusíme je však tetovat jen na záda a dávat tak najevo touhu po svobodě, dají se nosit maličká v podbřišku, na bedrech nebo klíčních kostech. Maličká křídla evokují malé anděly, dětskou nevinnost a patřičnou dávku dětské naivity. Objevují se i křídla polámaná, poraněná nebo i pahýly, které značí křídla ulomená. Tento druh tetování pak ukazuje na ztrátu svobody, snění, ztracené iluze a sny či nesplněná přání.
Pírka
Peříčko je součástí zvířete, polštáře, křídla nebo třeba anděla. Symbolika je podobná, jako u křídel celých, vzbuzuje touhu umět létat. Nejvíce se uctívala pírka v kulturách indiánů, zejména Apačů a dalších indiánských kmenů ze Severní Ameriky. Ti věřili, že budou-li nosit pera orla, sokola či jiného dravce, dokážou stejně dobře lovit a získají schopnosti, jaké měl pták, ze kterého pírko pochází. Peříčka také fungovala jako talisman, to můžeme obdobně vysledovat například u myslivců, kteří je nosí na klobouku. Kromě toho bylo pírko odjakživa pomocníkem u rituálů, pomazávalo se jím při obřadech, používaly jej staré kultury i moderní magie. Tetují se pera orlí, sokolí, paví, pštrosí nebo papouščí, barevná, nebo černočerná, z krkavce či vrány. Lidé jej chtějí nosit na těle, aby jim pírko dalo pocit lehkosti, s jakou chtějí žít. V dnešní době se tedy tolik nevyužívá indiánské mystiky, ale spíše atributu lehkosti nebo čistoty.
Tribal
Když se řekne tribal, spousta z nás si přiřadí pojmy jako je ornament, černá, domorodé tetování a tak dále. Slovo tribal lze přeložit jako kmen, něco kmenového, pocházejícího od kořenů a takto často tribalové tetování chápeme. Ačkoliv moderní společnost pod termín tribalové tetování shrnuje obrovské množství stylů, z celého světa a z různých historických období, tedy nejde už jen o kmeny, ale i o moderní tetování, které na tyto praktiky odkazuje. Tribalové tetování se datuje na cirka 5200 let starý fenomén, avšak zlí jazykové tvrdí, že tribalu odzvonilo. Osobně si myslím, že i když už možná není tolik fenomenálním a progresivním tattoo vzorem, své nadšence a místo ve světě tetování si najde vždy.
První tribalové tetování datujeme od nalezení zmrzlých mumií, například velmi známá je mumie Otzi. Od té doby uplynulo hodně vody v řece a tribal se usídlil v tetování sportovců, celebrit, rockových hvězd i běžných a anonymních lidí. My se však podíváme na základní kmenová rozřazení, které vám trochu nastíní, kolik těch tribalů vlastně máme a jaké to jsou. Neboť není tribal, jako tribal.
Jedním z prvních významů tribalového tetování bylo identifikovat nositele tetování jako člena kmene, kam patří, z jakého je rodu, odkud je. Pakliže se jednalo o bojovníka, byla tetováž o něco zastrašující. Tribalové tetováže měly za úkol pomáhat sociálnímu rozvrstvení společnosti, posléze se do kůže vepisovaly formou tetování hrdinské činy a úspěchy. To vše znakovým systémem, který byl pro daný kmen nebo kulturní oblast typický. Následně se tetovalo jako součást rituálu, tedy jako iniciační rituál, který z chlapce činil dospělého muže, nebo se tetovalo jako součást magického rituálu. O něco později se tetování ujalo i jen jako dekorativní záležitost. Do současnosti se dostaly funkce dvě, dekorativní a pak sociálně zařazující, neboť spousta lidí volí tetování jako vyjádření touhy patřit do nějaké skupiny.
První skupina, na kterou se podíváme, je vzor maorský, který už znáte, neboť jsme se jim věnovali v nejednom článku. Maori tattoo, zvané moko, je tribalová tetováž kolem oblasti, kde dodnes žijí potomci původních maorských kmenů, která je typická tetováním jemného dekoru zejména do oblasti nohou a hýždí, jakési kalhoty od pasu nad kolena. Plus tetováž obličeje. U Maorů má toto tetování smysl pro označování přechodu z dětství do dospělosti, proto se tedy zde tetování pojí s iniciačním rituálem a dále jak jako sociální a rodinná tradice a identifikace.
Kousek odtud se přesuneme ke kultuře Havaje, kde se tetování odvozuje od boha, který je zván Tiki. Tetování je spojováno s náboženským uctíváním tohoto boha. Tribalové motivy jsou inspirované zvířaty, jako je želva, žralok, delfín či kladivoun a velmi se pojí s tetováním z Polynésie, tedy co se znakovosti týče. Havajské tetování bylo jedno z předních, které se hrnulo do Evropy a Spojených států. Zde se už nejedná o rituální funkce, ale tetování například žraloka na nositele přenese vlastnosti téhož zvířete. Jde tedy o jakýsi duchovní rozměr.
Určitě v tomto článku nesmíme opomenout tribal z Polynésie, který jsem již zmínila u havajského vlivu. V Polynésii se jedná o tradiční domorodé tribalové vzory, které se zachovaly do současnosti a stále ještě, napříč všem vlivům západu, žijí a přetrvávají, sice už jen jako odkaz, ale stále se drží. Však také slovo tetování přišlo ze slova tatau, a to už něco znamená. Termínem polynéské tetování neoznačujeme pouze jeden kmen, ale celou oblast ostrovních míst v Pacifiku, jako je Samoa, Havaj, Nový Zéland, Tahiti a další a další, je to vlastně souhrnný pojem, který se až pak dále dělí na Samoa Tattoo, Nový Zéland Tattoo, Havaj, Maori tattoo a podobně, takže pokud vám to vrtalo hlavou, tak vězte, že polynéské tetování je jakýsi nadpojem a zbytek jsou pojmy podřazené, tedy jednotlivé podskupiny. Každý ostrov má pak vlastní kulturu a odlišnosti v tetováži, ale rozdíly jsou jen velmi obtížně identifikovatelné, proto se raději mluví o polynéském tetování jako o celku. Někdy se dokonce motivy propojují, překrývají, ovlivňují a mísí.
Tetování Samoa, jako samostatná skupina, je pak přímo kmenová záležitost konkrétního ostrova Samoa a zde, co se tribalu týče, je důležité zmínit, že se tetují ženy i muži, zejména na spodní polovinu těla. Samozřejmě včetně genitálií. Tetování z tohoto ostrova vyniká tím, že je zde tribalový ornament nezvykle hustý, pokrývající velké plochy a dělící se do částí, jakýchsi segmentů.
Od tribalu z Pacifiku se podíváme blíže k nám, na tribal keltský. Ačkoliv Keltové zdobili spíše šat než tělo, ani jejich válečníkům se tato forma body artu nevyhnula. Ale v záznamech a kronikách bychom kresby a doklady hledali jen velmi obtížně. Ačkoliv časem se tetování keltských válečníků velice rozmohlo, nebylo zvykem konat záznamy a archivovat zmínky, neboť tetování vycházelo ze známých a klasických pohanských a keltských motivů, které se objevují na šatech, nádobí nebo špercích. Jde o typický spirálový ornament, související se soudobým uměním a spojením s přírodou. Tetování se spojilo s tradicí a uzlovité, spirálovité a břečťanové vzory se staly jakousi šablonou pro veškeré umění Keltů, tedy od zbraní před rukopisy po tělo. Je zde jedna velká výjimka, odlišující tento tribal od Polynésie, a to ta, že keltské motivy nemají konec, zakončení. Jde o smyčky a uzly, znamenající nekonečno, plynutí života, přírody, smrti, koloběhy a tak dále.
Od Keltů jen krůček k tribalu modernímu, tedy tak chápeme tribal západní, tedy to, co je nám dobře známé a co v Maori má kořeny, ale je moderním světem ovlivněné a přetvořené. Nepojí se s rodem, historickou událostí, sociální zařazeností do rodu, ale pouze řadí ke skupině nebo subkultuře. Nepojí se ani s rituálem, splňuje pouze dekorativní roli, avšak pro někoho může znamenat, že dospěl, zejména pokud si jej nadělí například k narozeninám, které oslavují plnoletost. V moderním tribalu se díky tomu, že nenese konkrétní význam, nekladou meze v návrhu, je jedno kolik linií, vlnek a zubů obsahuje, musí splnit hlavně dekor a estetický záměr. Kultura a antropologové hovoří o tom, že lidé s moderním tribalem tvoří také jakýsi moderní kmen, vyznačující se právě tímto tetováním. Moderní tribal můžete nosit kdekoliv, ať jste žena či muž, jakéhokoliv postavení, neboť na šamany a válečníky se tu nehraje. Jen ženy volí spíše jemný vzor, více zakřivené vzory, tenké linie, zatímco muži sahají po masivnějším, až agresivnějším zpracování. Pravidla neexistují. Ačkoliv mluvíme o moderním, stále více lidí sahá ke kořenům a navrací se touha po tribalu polynéském či keltském.
Kromě toho, že si dnešní tribal tvoříme sami, podle sebe a svého citu k estetice a pojetí těla, je velice oblíbené tribal kombinovat, například kmenové tetování s jiným obrázkem, například pírkem, drakem, křídlem nebo květinou, stejně jako se tribal stylizuje do pásků, které tvoří jakési náramky na pažích či kotnících. Aby toho nebylo málo, moderní společnost do tribalu vnesla barvu, ta se dříve objevovala jen v tribalu Haidském a to jen červená. Dnes se prostě nedá stavět bariéra, ačkoliv zastánci klasiky barvu v tribalu odmítají, vývoj umění a body artu se nedá zastavit a kreativita lidí a tatérů také ne. Tribaly tedy najdeme různé, některé nevzhledné, jiné obyčejné, ale i takové, které beze studu můžeme označit za umělecké dílo, propracované, do detailu vytvořené smyčky a linie a krásně kopírující osobnost nositele. S tribalem nic nekazíte, bylo kdysi jakési pořekadlo, když přišlo tetování do módy a kdo chtěl tetování a nevěděl jaké, sáhl po tribalu a koupaliště se pak v létě hemžily tribaly nad zadečky, nad kotníčky a pes vypracovaná prsa a ramena svalnatých pánů. Ale není to tak úplně pravda, tribalem lze pokazit hodně, stejně jako jakoukoliv jinou kérkou, nevhodně zvolenou, špatně provedenou či unáhlenou. Ale to víte, to znáte… Nuže co vy a tribal?
